Mikronutrienty v mateřském mléce: malé látky s obrovským významem

Mateřské mléko je často označováno jako „zlatý standard“ výživy pro novorozence. Obsahuje nejen ideální poměr bílkovin, tuků a sacharidů, ale také velmi důležité mikronutrienty, tedy vitaminy a minerální látky, které jsou potřebné v malém množství, ale mají zásadní vliv na růst, imunitu a vývoj dítěte.

Velmi častá obava maminek je, zda miminko dostává vše potřebné, či se mají starat o další suplementaci. Pokud zmiňujeme mikronutrienty, hovoříme o:

• vitaminech (A, D, E, K, C, skupina B)
• minerálech a stopových prvcích (železo, zinek, jód, selen, vápník…)

I když jsou v mateřském mléce obsaženy v malých koncentracích, mají klíčovou roli ve vývoji mozku, krvetvorbě, imunitě a správném růstu kostí.

Vitaminy v mateřském mléce

Vitamin A – zrak a imunita

Vitamin A podporuje správný vývoj zraku a sliznic a posiluje imunitní systém. Mateřské mléko je významným zdrojem tohoto vitaminu. Je známo, že složení mateřského mléka se mění v závislosti na potřebách miminka. A právě hodnoty vitaminu A jsou toho důkazem. Kolostrum (tedy první, velmi koncentrované mléko produkované jen několik málo dní po porodu) má například velmi vysoký obsah vitaminu A, aby naboostoval imunitu ihned po porodu.

Vitamin D – kosti a prevence křivice

Vitamin D je jedním z mála vitaminů, kterého může mít mateřské mléko relativně málo, zejména pokud má maminka nízkou hladinu vitaminu D.

Americká pediatrická akademie doporučuje, aby všechny kojené děti dostávaly doplněk vitaminu D (400 IU denně), protože samotné mateřské mléko často nepokryje potřebu dítěte. Plošně se doporučuje suplementovat dětem do 1 roku, následně je doporučováno starším dětem suplementovat alespoň v zimních měsících, ač jsou kojené. 

Vitamin K – srážlivost krve

Vitamin K je nezbytný pro správnou srážlivost krve. Novorozenci mají přirozeně nízké zásoby vitaminu K, a proto se běžně po porodu podává injekčně jako prevence krvácení.

Mateřské mléko obsahuje vitamin K jen v malém množství.

Vitaminy skupiny B – energie a vývoj nervové soustavy

Vitaminy B (zejména B12, B6 a folát) jsou důležité pro krvetvorbu a vývoj mozku. Jejich množství v mateřském mléce může výrazně záviset na stravě matky.

Například vitamin B12 může být nízký u maminek, které mají veganskou stravu. Právě těmto maminkám je doporučován vitamin B12 suplementovat.

Minerální látky v mateřském mléce

Železo – krvetvorba

Mateřské mléko obsahuje relativně malé množství železa, ale je velmi dobře vstřebatelné – až kolem 50 %, zatímco z umělé výživy pouze asi 10 %.

Děti se rodí se zásobami železa, které jim obvykle vystačí na prvních 4–6 měsíců života.

Zinek – růst a imunita

Zinek je nezbytný pro růst, hojení a imunitní funkce. Jeho koncentrace je v mateřském mléce nejvyšší na začátku kojení a postupně klesá. Což je opět důkazem, že tělo ženy tvoří mléko přesně tak, jak je v danou dobu potřeba. 

Jód – štítná žláza a mozek

Jód je velmi důležitý pro vývoj mozku a správnou funkci štítné žlázy. Jeho obsah v mateřském mléce silně závisí na příjmu matky.

WHO doporučuje, aby kojící ženy měly dostatečný příjem jódu (cca 250 µg denně).

Vápník – kosti a zuby

Zajímavé je, že obsah vápníku v mateřském mléce zůstává poměrně stabilní bez ohledu na příjem matky. Tělo si vápník „vezme“ ze zásob, aby dítě mělo vždy dostatek. To je důkaz důležitosti vápníku pro dítě. 

Záleží tedy na stravě maminky?

Některé mikronutrienty jsou v mateřském mléce poměrně stabilní (např. vápník), zatímco jiné velmi závisí na stravě matky (vitamin D, vitamin B12, jód, vitamin A)

Proto je pro kojící ženy důležitá pestrá strava a někdy i cílená suplementace.

Shrnutí pro maminky

Mateřské mléko je úžasně přizpůsobené potřebám miminka. Obsahuje důležité mikronutrienty podporující růst, imunitu i vývoj mozku. Některé vitaminy (zejména D a K) však mohou být v nižším množství, a proto se běžně doporučuje jejich doplnění u dítěte.

Nejdůležitější je, aby maminka měla dostatek živin ve své stravě a nebála se poradit s pediatrem nebo laktační poradkyní. Pokud maminka nemůže přijímat pravidelně pestrou stravu, je na místě důležité mikronutrienty suplementovat kvalitními doplňky stravy. 

Použitá literatura (citace)

• Allen, L. H. (2012). B Vitamins in Breast Milk: Relative Importance of Maternal Status and Intake. The American Journal of Clinical Nutrition.
• American Academy of Pediatrics (AAP). (2014). Vitamin D Supplementation for Infants. Pediatrics.
• Domellöf, M., et al. (2014). Iron Requirements of Infants and Toddlers. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition.
• Greer, F. R. (2018). Vitamin K and the Newborn. Pediatrics in Review.
• Institute of Medicine. (2011). Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. National Academies Press.
• Krebs, N. F. (2006). Zinc Supplementation during Lactation. The American Journal of Clinical Nutrition.
• World Health Organization (WHO). (2007). Assessment of Iodine Deficiency Disorders and Monitoring Their Elimination.
• World Health Organization (WHO). (2020). Infant and Young Child Feeding Guidelines.