Cestování s batoletem

Ahoj cestovatelé! 

V pátek nás čeká další velká cesta do Prahy, tak jsem pro Vás sepsala pár postřehů z naší poslední cesty.

Co si budeme povídat, čím starší dítě, tím větší fuška to je. Zlaté miminko, které nám prospalo 3/4 cesty a když nespalo, tak se mazlilo a smálo. A já si říkala, uf, to byla ale cesta! Naivka! Dítě narozené ve znamení berana, kluk a ještě hyperaktivní, no lepší varianta už snad být nemohla! Všechny nehty jsem měla opižlané, ještě že si nedosáhnu na prsty u nohou…

Na jednu stranu si říkám, když budu v pohodě já, bude v pohodě i on. Jenže tuhle mantru si říkat 1000000x denně je taky na palici, hlavně ve chvíli, když se totálně rozčílí a s šíleným jekotem běží přes celý byt. To je asi ta nejhorší představa, cesta letadlem trvá jako naše celodenní hraní. Jenže doma ho většinou někomu šoupnu, zabaví se sám a vlastně je to celkem pohoda. Co v letadle s dítětem, které moc dobře chápe slovo „ne“, ale absolutně ho ignoruje?! 

Prášky na spaní? – pro mě samozřejmě! Když budu v kómatu, tak co oči nevidí a uši neslyší.. Pořád někde čtu, jak pasažéři letadla strašně rádi a ochotně hlídali dítě zoufalé matce. Asi nevypadám tak zoufale, ale nenechte se zmást, skrývám pološílený výraz.
Nebo že by něco pro něj? Nebudu zapírat, v hlavě mi prosvištěla myšlenka, že po kinedrilu se přeci tak dobře spí.. ale ok, zdrogované dítě asi není úplně to pravé ořechové. Stejně by to určitě s jekotem ustál a pak by po přistání usnul, to je zákon schválnosti, na kterém jedu celkem slušně už několik let.

Ale světe div se, ani tentokrát to nebylo vůbec špatný! Mímoš prospal jen cca hodinu, ale bavil všechny kolem sebe, dával furt někomu plácnout, byl naprosto rozkošné miminko, které za zavřenými dveřmi záchodu vyměnil za pokaděnou bestii. Ale tady je pár poznatků z naší poslední cesty:

• Připravte se na nejhorší! Už se vám stalo, že jste šli ven, zapomněli věci na převlečení, měli jen jednu plenku a řekli jste „Doufám, že se nějak nepo…“ tak tím jste si podepsali rozsudek a dítě se vám zákonitě pokadí, pobleje, pocintá.. prostě počítejte s tím, že na palubě letadla udělá to největší hovínko (velmi slušně řečeno), že na sebe hodí vaše jídlo, dostane záchvat pláče uprostřed spánku všech ostatních a že se nevyspíte. Každá pozitivní věc vás už jen mile překvapí! Hned ta cesta bude lepší ????
• Dítě se musí utahat a je jedno jestli je to miminečko nebo velký zlobr. Na KAŽDÉM letišti jsou dětské koutky. Všechny jsou zadarmo a ten nejlepší je paradoxně v Praze. Je velký, uzavřený, s postýlkami a je vždycky prázdný. Běda někomu, kdo tam bude ve stejný čas jako my, my ho umíme okupovat. Druhý nejlepší je v Londýně. Tam mají kávovar. Oni totiž vědí!
• Takže přátelé, máme tady trochu procvičování obličejových svalů. Stoupněte si před zrcadlo, úsměv od ucha k uchu, pootevřít ústa tak, aby se vám tam vlezl ukazováček, takzvaný Hollywood smile. Tak a před každou cestou namontovat! Nikdo vám nepomůže s přinasraným obličejem. Naopak!! Já trpím jak zvíře, ale jakmile vlezu do letadla, tadááá, hnedka jsou všichni kamarádi, kteří vám to usměvavé a milé děťátko jen chválí. Posledně si pán bez ruky (důležitá informace) objednal víno, které mi následně věnoval. Že prý to asi potřebuju.. Děkuji! Mímoše to vše totálně fascinovalo a chtěl, aby mu pán neustále mával, což pro mě byl souboj nervů, jestli se pán nenaštve. A on ne, naopak! Na konci cesty pak vím kdo, co, jak, proč, s kým.. ale taky jsem si mohla sníst jídlo a odskočit na záchod. Takže, jak říká moje milovaná maminka, s úsměvem jde všechno líp!
• Jakmile je už vaše dítě dost velké na to, aby jedlo cokoliv, tak mu z cesty udělejte zážitek. Posadila jsem ho vedle sebe na volné místo, vyndala mu stoleček a jedli jsme oba dva svůj oběd. Měla jsem pro něj připravené domácí rizoto, ale jakmile viděl těstoviny, tak málem zešílel. Takže, i když to nedělám, protože to jídlo je příšerně slané, tak v zájmu srandy a pohody, povoleno! A hned nám další hodina utekla jako nic!
• To samé platí u koukání na tv. U nás moc TV nefrčí, přes den.. večer, když mímoš spí, u ní žijeme, to se nebojte. Ale jakmile jsem mu pustila pohádku v letadle.. víc nemusím psát. KLID.
• Nechci nabádat k nějakým velkým nepravostem, ale když si to situace žádá, tak porušujte výchovná pravidla. Nikdo v letadle vás nezná, nepráskne to na vás a nebudou z vás nejlepší kamarádi, takže…
• Bolavá ouška. Do letadla zásadně beru cca 30 dudlíků a ovocné taštičky. Pokud nemůžete dát prso nebo láhev, tak tyhle dvě věci 100% pomáhají! Prso zabaví i cestující kolem, kteří vás budou mít hned radši. Hned máte pár lidí na hlídání.
• No a pokud prostě bude vaše cesta méně příjemná, nebojte, jednou ta cesta skončí! Dejte si v klidu a bez výčitek víno a prostě to dáte! NEKOUKEJTE NA HODINKY A MAPU!! Dítě má schopnost zpomalovat čas, takže ano, utekly 3 minuty, ale táhne se to jako 30 minut. Tak si to nedělejte ještě horší.

 Zdar a sílu cestovatelé a držte nám palce! Je to naše poslední cesta před druhými narozeninami, takže za cenu jedné letenky se budeme mačkat na jednom sedadle. UF! 

 Markét