Cestování letadlem s malými dětmi do 1 roku
Krásný den cestovatelé!
Jak už možná víte, já - Markéta, žiji s manželem a synem Ondráškem v zahraničí. Stěhovali jsme se, když malému bylo necelých 7 měsíců a samozřejmě jsem měla obavy, jak to celé zvládneme. Nejvíc mě děsily zalehlé uši, několik hodin pláče a následná špatná nálada či nemoc dítěte.
Než jsme měli vyrazit, snažila jsem se najít něco málo o cestování s miminky a jak to ti naši miláčkové zvládají. Našla jsem pár rad, ale nic přímo o cestě jsem nenašla, tak snad bude někomu náš zážitek ku prospěchu. Upřímně, byla jsem přesvědčená, že našemu dítěti koluje v těle cestovatelská krev.. a možná i proto jsem si v hlavě udělala to, že s ním nebude problém cestovat. Letenky jsme přizpůsobili jeho dennímu režimu, vyrazili jsme kolem 7:00 z Prahy, zastavili se za ségrou v Londýně na pár hodin a v cca 15hod už jsme seděli v letadle směr Seattle.
Hned první let proběhl úplně v pohodě, samozřejmě jsem byla ukrutně nervózní a i když bylo plné letadlo, tak jsem Ondráškovi šermovala před pusou prsama, abych ho začala kojit. Tohle je totiž asi jediná a nejdůležitější rada, kterou jsem se dočetla, že dítě má při vzletu a přistávání sát, aby si odlehlo ouška. Naštěstí máme malého - velkého savce, tak jsem ho ani nemusela moc přemlouvat a kluk, co seděl vedle Ondry, tak nic moc nevypozoroval :) Na krátký let, jako je Londýn - Praha, jsme měli pár hraček, ale nic nebylo potřeba, Ondráš usnul po cca 30min letu. Dobrý začátek! Uf!!
Na druhý let jsme měli připravenou cestovní hrací dečku, milion hraček (i nových), jídlo, pití, přesnídávky v sacích pytlíčcích, oblečení na převlečení a spací vak a eukalyptový rozprašovač. Tak kromě ovocných přesnídávek a rozprašovače bylo vše ostatní celkem zbytečné.. na dečce byl tak 30 min, hrál si jen s jednou hračkou, spal pod dekou v přidělené postýlce a naštěstí nedošlo k žádné nehodě, tak 3 body a 2 kalhoty zůstaly v tašce.
U velkých letadel je výhoda, že jim to jde nahoru pomaleji, takže uši nezaléhají tolik, náš šikula vypadal, že o ničem ani neví. Chvíli jsme si s nim hráli, lochtali ho, ukázali mu okolí a šup s ním do postýlky. Neuvěřitelné, poprvé za půl roku jsem si dala večeři, koukla na film a ještě si stihla přečíst časopis. Takovej to byl ťuhýk. Díky tomu cesta utekla hodně rychle..
A teď ještě jak zvládá časový posun. Musím to zaklepat, ale evidentně mu nedošlo, že se něco změnilo. Hned jsme najeli na původní režim, za tmy se chodí spát, přes den krátké šlofíky a nakonec spí dýl než doma. To by ale nebyl zákon schválnosti, kdyby nám ale opět neměnili čas. Takže místo v krásných 7 ráno budeme opět na šesté.
Kdyby vás zajímalo více věcí, co jsme dělali a jak jsme se připravovali na let, určitě se ptejte. Jsem si jistá, že na další let vezmu míň hraček a víc se uklidním. Protože to, že jsme byli tak v klidu, mělo na Ondráše takovej pozitivní vliv.
Poznámky k cestě:
1) vybrat aerolinku, která je baby friendly (mají postýlky nebo houpací křesílko pro děti - British, Lufthansa)
2) vzít si zásobu přesnídávek v sáčku, pro děti neplatí omezení 100ml nádoba.. Já měl 6 pytlíčků, 2 skleničky po 125g a pití/ kojenecká voda
3) cestovat tak, aby dítě šlo "normálně" spát, snažit se mu zachovat režim
4) rozprašovač s eukalyptem (dr.popov, sallos, eukasol..)
5) cesta bude v pohodě, když vy budete v pohodě!
6) pozor na zimu v letadle, ta jde hlavně od země!
7) hluk v letadle je ideální na spaní - malé děti milují bílý šum!
Doufám, že vám tyto rady pomohou s cestováním a příšté vám popíši, jak se cestuje s 2letým chlapečkem!
S láskou,
Markéta
